|
|
Měření parametrů kardiovaskulárního systému na spiro-ergometrickém pracovišti
Žáková, Monika ; Kratochvíla, Jiří (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku fyziologie kardiovaskulárního systému, se zaměřením na kardiovaskulární měření při fyzické zátěži. Popisuje diagnostické přístroje Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko) a PowerCube (Ganshorn, Německo), sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Uvádí možnosti exportu dat a práci s nimi. Navrhuje protokol měření pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého měříme základní diagnostické parametry před, během a po fyzické zátěži. V programovém prostředí MATLAB je vytvořena aplikace, umožňující přehlednou analýzu jednotlivých záznamů měření. Závěrečná část obsahuje statistické vyhodnocení vlivu zátěže na měřené parametry a srovnání výsledků s dostupnou literaturou.
|
|
|
Tepelný komfort a jeho stanovení
Žáková, Monika ; Vondra, Vlastimil (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku termoregulace u člověka a jejího měření se zaměřením na metodu nepřímé kalorimetrie v klidových podmínkách při rozdílných okolních teplotách a při fyzické zátěži. Dále seznamuje s problematikou tepelného komfortu u člověka a s metodikou jeho sledování pomocí tepelné figuríny. Popisuje PowerCube Ergo (Ganshorn, Německo) a Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko), což jsou diagnostické přístroje, sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Seznamuje s možnostmi exportu dat. Navrhuje protokol měření parametrů termoregulace pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého je realizována praktická část. Dle stejného protokolu je sledován tepelný komfort tepelného manekýna na spolupracujícím pracovišti. Pro získaná data je vytvořena aplikace v programovém prostředí MATLAB, umožňující přehlednou analýzu záznamů měření. V závěru jsou získaná data vyhodnocena a diskutována.
|
|
| |
|
|
Srovnání zátěžových protokolů
Simonianová, Lucie ; Procházka, Michal (vedoucí práce) ; Pokorný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo shrnout současné poznatky literatury o zátěžovém testování. Hlavním záměrem bylo získat informace o v praxi používaných protokolech, jejich indikacích a výhodách, srovnatelnosti a parametrech, které by mohly ovlivnit výsledky. Předmětem praktické části práce bylo srovnání maximálních hodnot fyziologických parametrů (tepová frekvence, VO2, minutová ventilace, RER, výkon, a subjektivní vnímání zátěže) získaných ze dvou v Čechách nejčastěji používaných protokolů na bicyklovém ergometru. Srovnávány byly rampový (1/3W.kg-1 .min-1 ) a schodovitý (1W.kg-1 každé 3 min) průběh protokolu do maxima. Celkem třináct mladých, zdravých a zdatných probandů (9 mužů a 4 ženy ve věku 20-31 let) absolvovalo dvě oddělená měření, během kterých podstoupili srovnávané protokoly v randomizovaném pořadí. Získané maximální hodnoty byly statisticky analyzovány pomocí párového t-testu. Výsledkem této analýzy bylo, že kromě tolerované doby zátěže jsme u žádného ze sledovaných parametrů nezjistili statisticky významné rozdíly mezi protokoly. Z výsledných hodnot jsme ale odvodili praktické výhody jednotlivých protokolů.
|
|
|
Srovnání metody NIRS a dalších metod k určení anaerobního prahu
Šimon, Jan ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Dostal, Jiří (oponent)
Cílem této práce bylo porovnat určení anaerobního prahu metodou NIRS (z angl. Near- infrared spectroscopy) se stanovením anaerobního prahu na základě ventilačních parametrů. Dále bylo cílem sledovat základní fyziologické změny svalové saturace (SmO2) v průběhu stupňovaného zátěžového vyšetření rampového typu na bicyklovém ergometru. Měření se zúčastnilo 15 probandů, 9 mužů a 6 žen. K ověření spolehlivosti měření byl experiment proveden formou test/re-test s odstupem několika dnů. Hodnota SmO2 byla měřena u m. gastrocnemius lateralis a m. vastus lateralis. Dále byly během vyšetření snímány respirační parametry a tepová frekvence. Ze získaných dat vyplývá, že breakpoint v dynamice SmO2 určený metodu NIRS značí dosažení intenzity zátěže nad anaerobním prahem, jelikož se nachází v oblasti bodu respirační kompenzace. V parametru SmO2 je také možné sledovat rovnovážný stav v průběhu klidové fáze. Parametr SmO2 po ukončení rampového protokolu převyšuje hodnotu v klidové fázi a k návratu do klidových hodnot dochází zpravidla do 2 minut. Metodou test/re-test byla ověřena spolehlivost měření.
|
|
|
Měření parametrů kardiovaskulárního systému na spiro-ergometrickém pracovišti
Žáková, Monika ; Kratochvíla, Jiří (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku fyziologie kardiovaskulárního systému, se zaměřením na kardiovaskulární měření při fyzické zátěži. Popisuje diagnostické přístroje Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko) a PowerCube (Ganshorn, Německo), sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Uvádí možnosti exportu dat a práci s nimi. Navrhuje protokol měření pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého měříme základní diagnostické parametry před, během a po fyzické zátěži. V programovém prostředí MATLAB je vytvořena aplikace, umožňující přehlednou analýzu jednotlivých záznamů měření. Závěrečná část obsahuje statistické vyhodnocení vlivu zátěže na měřené parametry a srovnání výsledků s dostupnou literaturou.
|
|
|
Tepelný komfort a jeho stanovení
Žáková, Monika ; Vondra, Vlastimil (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku termoregulace u člověka a jejího měření se zaměřením na metodu nepřímé kalorimetrie v klidových podmínkách při rozdílných okolních teplotách a při fyzické zátěži. Dále seznamuje s problematikou tepelného komfortu u člověka a s metodikou jeho sledování pomocí tepelné figuríny. Popisuje PowerCube Ergo (Ganshorn, Německo) a Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko), což jsou diagnostické přístroje, sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Seznamuje s možnostmi exportu dat. Navrhuje protokol měření parametrů termoregulace pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého je realizována praktická část. Dle stejného protokolu je sledován tepelný komfort tepelného manekýna na spolupracujícím pracovišti. Pro získaná data je vytvořena aplikace v programovém prostředí MATLAB, umožňující přehlednou analýzu záznamů měření. V závěru jsou získaná data vyhodnocena a diskutována.
|
host ::
RSS.